Únor 2017

nepytlovat

28. února 2017 v 23:11 Když nevím ...
Ten, kým jsem byl, nebyl přítel,
nepřemýšlím, co mu řeknu,
do hlavy i na ni pytel,
každý výlet do neznáma,
exhumuju sebe sama.
Pochybnosti, jak jít k věci,
polemika s něčí řečí,
příště pytel nenavléknu.

nadbytečně

26. února 2017 v 23:56 O DIVADLE, O ŽIVOTĚ A SRANDA
Bezva je být první, druhou.
nebo třeba pannou mořskou,
třetí možná. Se zásluhou
jen dvě baby zdobí chyby,
čtvrtou taky bezpochyby,
nikdo neví, šampus bouchá.
Starý mladé neposlouchá,
nezbývá, než pohnout kostrou.

opojení hučkoidní

25. února 2017 v 21:21 Pěna dní
Nepříjemně zmýlil jsem se,
přiznávám se bez mučení,
rozptýlení hledám v lese.
Vlastní tělo zaopatřím,
hučka jistě k hlavě patří.
Zdroje, z kterých neubývá,
z lesa se nic neozývá,
hučka hledá opojení.

jektání uondané

24. února 2017 v 21:13 Když nevím ...
Jektám zuby hrůzostrašně,
fantazií naděleno,
od západu zamračeno,
hořkost plyne z části básně.

Verše zní zas nesouhlasně,
nechám si tě na semeno.
Přiděleno krycí jméno,
ukojuji cizí vášně,

recht je drobet uondaný.
Testosteron vyčerpaný,
legální je blba zabít.

Život ručně ovládaný,
zvoní zvony, zvoní hrany.
Vystřelit a znovu nabít.

probuzení

23. února 2017 v 21:48 Veselosti nevážné
Nejsem mrtvý, musím vstávat,
v hlavě zcela vyprodáno,
tedy, prosím, nesrovnávat.
Ukecávám tělo těžce,
mrtvoly jsem vynálezce,
v duchu ječím, vřískám, křičím,
už rozumím stávkujícím.
Tak si přeji hezké ráno.

sonet o hubě

22. února 2017 v 20:11 O DIVADLE, O ŽIVOTĚ A SRANDA
Evoluce nezklamala,
umřu blbý nebo blbý,
hledám ucho, ucho vrby,
byla panna, přesto dala.

Jistota vždy uklidňuje,
balím slupky šedé kůry
z kruhu kolem kvadratury,
obal míru překračuje.

Džuzna z huby, slušně ústa.
Nevím, kdo je velkohubý,
nevím kterak, zatnu zuby,

opravdový údiv zůstal.
Povyprávím. Konec konců,
svět je krásný - bez pitomců.

vozataj ve špatné aréně

21. února 2017 v 21:08 Seriál předvolební
Blahoslaven duchem chorý,
hledá nohy pro bačkory,
prý to bude zase dobrý.

Bohoušova svatá kráva
v tomto pádě zaostává,
Dlouhé bidlo neuznává.

Malí lidé s velkou mocí
náhodně už po promoci.
Koně bez chyb, špatný kočí.

velké ...ech

17. února 2017 v 21:48 Veselosti nevážné
Romantika v Beskydech,
porodil jsem velký vzdech,
hrdě vpřed i po čtyřech.
Jsi tu se mnou, žádný spěch,
kdo neskáče, není Čech,
krásná jsi, že ztrácím dech,
nemám vousy, je to mech,
prostatu a to je pech.

malé ...ech

17. února 2017 v 19:51 Veselosti nevážné
Říkej, co chceš. V úsměvech
jakoby jsem ztrácel dech,
žádné vzory v příkladech,
starý Jura náhle zdech.
Furt tě cítím na zádech,
chybí tu čas na nádech.
Kosa řádí v odpadech,
když pech, potom vážně pech.

předtesáno

15. února 2017 v 21:24 Když nevím ...
Vsedě břicho nezatáhnu,
citoslovce nové, jejda,
mozek jako v celofánu.
Radost ráda dává kvinde,
potkáme se nejspíš jinde,
bolest hekám do prostoru,
nápad tešu do mramoru.
Je to bezva, bude mejdan.

odhalená sudba o hovně

14. února 2017 v 21:33 Pěna dní
Sudičky, ty nelítostné,
ne, že měly nespadeno.
Lineárně znásobeno,
i když to zní paradoxně,

hovno mluví přesvědčivě.
Nevítězíš, trikolóro,
hovno nese jméno Prorok.
Když je pozdě, víš, že dříve

hovno řídí zasedání.
K cíli jaksi beze směru,
ekl není z hovnosběru,
ekl je pak z testování.

smutný příběh

12. února 2017 v 22:22 Nostalgie
Nejspíš by si pamatoval
šelest větví, zbytky sněhu,
jak jen mlčky neschvaloval
mnohé věty nesouhlasné.
Zauvažovala jasně,
chlapská duše nerozumí,
i když mlčí, ještě ztlumí.
Smutný příběh bez příběhu

zkušenost Nápadova

10. února 2017 v 23:55 Pěna dní
Nápad našel konec cesty,
nikdo jako všichni není,
Nápad s žábou na prameni
čtvrtý byl a možná šestý.

Osud kdekým vyměněný,
probuzení ve vězení
schváleno až po schválení,
překvapivé tempo změny.

Poroucháno, co být nemá,
tréma dávno není téma,
Nápad prožil oplodnění.

Se vším je teď prostě amen.
Poznamenám na pergamen,
Nápad čistí znečištění.

sorry jako

9. února 2017 v 23:33 Seriál předvolební
Podpředseda v našem domě
v Plzni vzdělán podvědomě
chtěl mít vládu na háčku.
Hovno našel v hledáčku,
sorry jako. Nápodobně!

titěrnosti plné vervy

9. února 2017 v 20:22 Veselosti nevážné
Narušeno znenadání
náboženství vlastní duše.
Jen ať nápad nepřikluše,
bacha, hrozí nadýmání.

Závěť už mám dávno v hlavě
představami bídně hynu,
konec plynu, konec splínu,
směr vpřed značně kodrcavě.

Mysl v stavu utajeno,
plná vervo, prozraď jméno.
Omdlívání je to pravé,

verva koplá do holeně
úsměv strojí nenuceně,
hrdá na prd, co má v hlavě.

úředníkův povzdech ranní

8. února 2017 v 22:23
Sesli svěřím vlastní prdel
každé ráno nedočkavě,
vzpomínám, co mám mít v hlavě,
všechny cíle mimo dostřel.

Úředně to neověřím.
Plody lásky k práci chybí,
sám sobě to nezávidím,
nemám žádný důvod věřit.

Chyběl nocleh se snídaní,
radost nuzně krátkodobá.
V probouzení ranná doba
jako první přijímání.

kudrnáč vzpomíná

6. února 2017 v 21:54 Seriál předvolební
Potřebuješ tlumočníka,
rozmohlo se nám tu slovo.
První, co ti pravdu říká
-politické vzdělávání.
Povolební ojebání,
prodat šachty za pár grošů,
kinder vláda, vláda bosů.
S mandátem a přímo k věci
po přeslici a po meči
tovaryšstvo Ježíšovo.

oktina drachma

1. února 2017 v 20:22 Pěna dní
Idiotem kdo je tady?
Co si o ní myslím, neví,
stačí spojit dohromady
buďto já a nebo kdosi,
kdo si jen rád poklábosí.
Obojí je vpravdě možné,
je to jasné, rigorózně.
V blbostech však nepoleví.
OSTRAVA JE FAJNA VŽDYCKY !!!