Jen očistíme předků hroby,
když cesta vede k nechápání.
Stín jara, změna roční doby,
tak sbírej chlupy v prázdné dlani.
když cesta vede k nechápání.
Stín jara, změna roční doby,
tak sbírej chlupy v prázdné dlani.
A slova pozbývají zloby,
jak pupen jívy varování.
Ctím prázdná slova obžaloby
tím květem vrby jarní zbraní.
jak pupen jívy varování.
Ctím prázdná slova obžaloby
tím květem vrby jarní zbraní.
Jsou buňky vnímající chutné,
pak sílu dodá vůně z výšek,
už nespoléhat na podbřišek!
pak sílu dodá vůně z výšek,
už nespoléhat na podbřišek!
Jsou cesty náhle nevyhnutné,
jdu zvednout hlasy z hlubin rovů,
a nosím vestu prapředkovu.
jdu zvednout hlasy z hlubin rovů,
a nosím vestu prapředkovu.