karanténa

Včera v 22:38 |  Seriál předvolební
Párování je to pravé,
slov je nějak stále méně,
vemlouvání vemlouvavé.
Proletáři ze všech zemí,
obě dlaně nade všemi,
zprava, zleva do nich plivat,
džuzna z huby, tiše zívat.
Občan opět v karanténě.
 

tahám řepu

Čtvrtek v 20:30 |  Pěna dní
Jednero je rodný list,
dvojimo je zrcadlo,
dobrá zpráva, umím číst.
Trojimo je svědomí
tam, kde chybí soukromí,
cesta vede k sedmeru.
Vážně, už se neperu,
svět je krásné divadlo.

tady je kapitánovo

18. května 2017 v 0:20 |  Veselosti nevážné
Zas tlumočí netlumočník,
prý že možná bude příště,
nedostatkový je nočník,
tmavé kruhy pod očima.
Zkušenost je občas príma,
vize jasná. I když kdoví,
vytáhnu loď do podkroví,
vyseru se na schodiště.
 


přátelsky příteli

14. května 2017 v 22:17 |  O DIVADLE, O ŽIVOTĚ A SRANDA
Dostaneš to, co sám dáváš,
hlavobolná kocovina,
v Andromedě mlhovina,
žádná práva, pouze vřava.

Něco tady pokulhává,
flaška vody, láhev vína,
spřádáš sítě, pavučina,
jistota je byt a strava.

Známá shoda okolností,
případ známý z minulosti,
co nás míjí, to nás míjí.

První stupeň varování,
otázky a taky ptaní.
Máš-li depku, užij si ji.

sonet vraní

14. května 2017 v 0:46 |  Nostalgie
Ani chvilku nemlčela,
pár lžic cukru přece stačí,
ráno půjde do kostela,
třísky kolem, les se kácí.

Vyhlašuje volbu novou,
třísky duši nemrzačí.
Štěstí skryté za podkovou
marně hledá reputaci.

Poodklápí víko duše,
jen ať život nepřikluše,
vráží tělo do bodláčí.

Že instantní bude v urně
zpráškovaná nekulturně,
jako vrána. Sonet ptačí.

cesta

13. května 2017 v 22:37 |  Veselosti nevážné
Bytí nějak propůjčené,
zaslepené bez účasti.
Bezcenné je dávno v ceně,
zpravidla svět bez pravidla,
andělům už chybí křídla.
Dobré ráno požehnáno,
zbývá najít vlečné lano,
směřujeme k zadní části.

že by jarní….

11. května 2017 v 22:04 |  Pěna dní
Čáry, ty se divně kříží,
tvoří nově divné body,
vyřešení nenabízí,
střety jasné od přírody.

Povinnost je někdy radost,
názor plně integrální.
Druhořadá prvořadost,
potřebnosti minimální,

sešikmené pomyšlení,
znečistěné znečistění.
Rád čtu verše mezi řádky,

tak se páchá harakiri,
duben byl a Svatý Jiří.
Květen už je. Opět sladký.

májová Plesná

1. května 2017 v 22:08 |  Pěna dní
V Plesné hraje cimbál z Čadce,
moje láska ráda běsní,
první máj zní příliš sladce.
Kopce jako z Jeseníků,
Ostrava je plná hříchů,
chci ji líbat, májku stavět,
Romea ji převyprávět.
Zase jsem splet višni s třešní.

https://plesna.ostrava.cz/cs/o-plesne/aktualne/majova-plesna-2017/majova-plesna-2017

reklama lživá

4. dubna 2017 v 22:43 |  KOČKOMILCI
Další lživá reklama!
Život nemůže býti šedivý,
vidím, hračka neznámá,
dnešní podvečer bude bouřlivý,
pomůžu si packama.
Kočky by kupovaly olivy!

za pokladnou stála

4. dubna 2017 v 21:54 |  Pěna dní
Svět je krutý pro ty slušné
unavení jedou domů,
a co dál, když je to hnusné,
zlom je možná bodem zlomu.

Z vyšetření zatraceně
snímek živí pouhá šmouha,
zasvěcená zasvěceně
plácá, kecá, slova strouhá,

lechtá mříže na pár vteřin.
Sekundy jsou, čemu věří,
hlava v hlavě, v kapsách ruce.

Kolem sebe čímsi mává,
péče jasně popínavá.
Restituce revoluce.

sourozenci pohádkoví

30. března 2017 v 22:44 |  Veselosti nevážné
Prahne stále, drhne myslí
tiše čeká s prohlášením,
představy si v sobě syslí,
proklamuje lidské touhy.
Bystrozraký, nebo Dlouhý
s Širokým jsou na planetě,
trochu dvojče bez dvojčete.
Selský rozum před vymřením.

ráno...

28. března 2017 v 23:30 |  Veselosti nevážné
Vstávám zase nenaladěn,
na nevinnost místo není,
těžce držím pohromadě,
kafe vždycky bez mlíka.

Nevím, jak to zvládnu dneska,
není kouře bez kouření,
ať je mi má obuv lehká.
Nevím, co si oblíkám.

pochybnosti vy(c)hlazené

27. března 2017 v 0:06 |  Když nevím ...
Svět se motá skrz trápení,
sedí žába na prameni,
šedovlasí to maj blbý.
Dovlečeni na zásnuby,
cesta přímo někam jinam,
křoví dělaj i křovinám.
Jako první přijímání,
jako poplach při vloupání,
křehké jako pochybnosti.
Možná někdy na věčnosti
slisováno, rozkvašeno,
uloženo, vychlazeno.
Nelascivně na ni hledí,
smetí smetá vlastním smetím,
občas mívá pod čepicí.
Dneska neví, jak to říci.

osmiverší dilema archandělova

21. března 2017 v 22:11 |  Veselosti nevážné
Pán Bůh neznal koráb vzdušný,
nikomu to neřekneme,
to, co stvořil, je fakt hnusný.
Na strop čučím, v klidu ležím,
rád bych brzo svrhnul režim,
dnes už se nic neutají.
Adam s Evou hada krájí,
Světlonoš je pánem Země.

pondělisko

20. března 2017 v 20:52 |  Pěna dní
Všeobecné veselí,
kážu víno, piji vodu,
rád bych zrušil pondělí.
Lhal jsem taky při porodu,

lezla mi tam do zelí,
pravdu pouštím na svobodu
na smrtelné posteli.
Trojúhelník ze tří bodů,

šli jsme spolu na jmelí.
Fakt jsme se tam viděli,
cesta vedla do důchodu.

Znovu málo dospělí
mezi dvěma anděly,
nevděční a bez původu.

knajpa 2

18. března 2017 v 22:22 |  Nostalgie
Smutek, údiv, potměšilost,
prokazuji způsobilost,
neprobouzím špatné duchy,
slepý jsem a taky hluchý.

Bílá, slepá, mrtvá vrána,
radost víc než nevázaná,
asi už mám vymeteno,
sebe nechám. Na semeno.

knajpa

18. března 2017 v 21:53 |  Pěna dní
Svět se mění v pochybnosti
a přináší utrpení.
Stačí dveře do místnosti,
jasně vnímám světy jiných
a miluji skopičiny,
rozkvašený rudý hrozen.
Už jsem nově osvobozen,
knajpa nová, bez kouření.

neřád

14. března 2017 v 23:11 |  Když nevím ...
Ani bůh už nesouhlasí,
těžce snáší zhovadilost,
psí nálada, psí počasí,
zapomíná na zdvořilost.

Hasiči to občas hasí,
jednou, dvakrát, třikrát a dost,
anděl sází zlaté vlasy,
vina jasná, žádná milost .

Prokřehlosti jarní země,
čertovina, zlostné sémě,
přiznává to smutně, nerad.

Marně bádá, co je vniveč,
kde má páteř bezkostlivec.
Chápající vnímá neřád.

bycha honění

13. března 2017 v 22:24 |  Veselosti nevážné
Dojmy tvoří bez ostychu,
vlastní bytí okrašluje,
bycha honí kvůli bychu.
Stará bela krásně zdobí,
na okolí zapůsobí
masopustně jako maska.
Je to blbý, v kloubech praská,
večer lehce natankuje.

ochmelená

11. března 2017 v 23:41 |  Pěna dní
Jedna teta z úřadu
mentálně je pozadu.
Kazatelům
proti chmelu
liji nápoj ze sladu.

Kam dál

OSTRAVA JE FAJNA VŽDYCKY !!!