rozpaky

Sobota v 22:10 |  Pěna dní
Tupě zírám do prostoru,
mnozí pravdu nenávidí,
matný odlesk monitoru,
každý problém, je jen v hlavě,
chápeme ho nechápavě.
Charaktery ohýbací,
občas ňácí darebáci.
Blbců je víc, nežli lidí.
 

rande s podezřením

Sobota v 17:42 |  Veselosti nevážné
Mám už dlouho podezření,
argument je vážně chabý,
myšlení máš ve vězení,
objednávám grog si tiše,
šikmě mluvíš, jak věž v Pise.
Přizdobený povětšinou,
vlastní průser. Vlastní vinou
zkoumám vzorek skvostné baby.

mlýnkovaná

Čtvrtek v 21:55 |  Nostalgie
Věrozvěsti podezření,
tady tedy klobouk dolů,
pouze jemné postrčení.
Na posrání krásné dnové,
moc rád jezdím po venkově,
potahuji z cigarety,
věřím celkům, rozemletý.
Natvrdo, i přes mrtvolu.
 


pády s mechem

Středa v 23:08 |  Veselosti nevážné
Novoroční kocovina,
od huby se zaprášilo,
navíc kilo, volné dílo,
je to dřina, kousek vína,

události nenadálé.
Mezi smíchem před nádechem
prázdná hlava zdobná mechem,
do finále vytrvale.

Já vím, už je po sezóně.
Předsevzetí spojuji v rým,
tabák chutný, z tabáku dým,
padám krásně, padám z koně.

sonet kocouřův

10. ledna 2017 v 21:36 |  KOČKOMILCI
Kocouř se tu prochází rád.
Místo jemně znesvěcené
voní vůní jeho kmene,
pánův dům přec jeho je hrad.

Slabost koček pro zákoutí
zapůsobí přirozeně,
kocouř cítí osvíceně
turecký med z naší pouti,

ladí pohled zatvrzele.
Ten vydrží vždycky déle,
světe, má tě u prdele.

Plotnou zdejší tabák suší,
označkuje, když už musí.
Sledovat to, je vždy skvělé.

zahozeno

7. ledna 2017 v 23:23 |  Když nevím ...
Vidím pouze stíny duchů,
nepropadám kratochvílím
neposedně dobrodužně.
Nenásilí bez úsilí,
nářkem dopřávám si sluchu,
házím flintu do obilí,
stavy různé, zčásti hrůzné.
Z obilí se špatně střílí.

všude jsou

6. ledna 2017 v 22:09 |  O DIVADLE, O ŽIVOTĚ A SRANDA
Po akci a po efektu,
už jsou tady negátoři.
Velikáni intelektu
s výmluvami na opilost
ztropí sem tam zhůvěřilost.
Zbylá prestiž zasloužená,
kdys stačila kupka sena.
Peklo volá, nejspíš shoří.

paštikotvoření

5. ledna 2017 v 20:03 |  Pěna dní
Vezmi játra z mnoha ptáků,
nebuď škrob a vraz tam mátu,
koňak správná marináda.
Panímáma nemá ráda,
když se nápoj správně dělí.
Kuchař je vždy podezřelý,

krmí sebe, játra ptáka.
Dáma si sic zahuláká,
nech však dýchat surovinu
jen do zítřka. Smažeš vinu.
Zachovej si velkorysost,
jemně čili, šalotky dost,

drobet špeku z Hungárie.
Panímámě mizí strie,
jak s kulturou s bílou liškou,
nezapomeň na anglickou.
Radost chutí bez skandálu,
mixáž když už v alobalu

vrazíš ve chřtán trouby dračí,
nějak se to zaonačí.
Po zchladnutí hladí duše
marmeláda z oskeruše
všechny. I tvé panimámy.
Koňak v játrech, koňak s námi.

o kudlance nenábožné

4. ledna 2017 v 21:56 |  Veselosti nevážné
Říká nikdy, jindy možná,
pohled na svět opisuje,
konzumuje, uchvacuje,
kudlanka je nenábožná.

Anonymně objekt jiný,
příliš trapná nenápadnost.
Nenápadně jednou a dost
úsměvem tě zbaví viny.

Pozvracená k zulíbání,
život semlel trpký pocit,
hledám důvod nezakročit.
Hledá nocleh se snídaní.

pořád dobrý

2. ledna 2017 v 22:36 |  Když nevím ...
Rozjímání novoroční,
trochu delší, než je zvykem,
těžko skončit se zlozvykem.
Suchá huba, mokré oči,

parkování myšlenkové.
Rozporuji slova v hlavě,
obětuji obětavě.
Pravda dává za hotové

sebevýchovnému hnusu,
háro věku odpovídá,
čtyři chlupy v pěti řadách.
Ještě dobrý, pořád v plusu.

pf 2017

1. ledna 2017 v 0:01 |  Pěna dní
Příjemný a úspěšný rok 2017 všem, kteří zavítají!!!

už to známe z dívadla

19. prosince 2016 v 23:16 |  Pěna dní
V myšlenkách jsem zastaralý,
šálek první - irská káva.
Blbá, krásně rusohlavá
nevysvětlí pozůstalým

snadněji to půjde s válkou.
Mír se jaksi nevyhrává,
bledý běžím za Rusalkou
zcela nahou, nebojácnou.

Ježíškův dědeček

15. prosince 2016 v 23:30 |  Nostalgie
Pivem upatlaný triko,
stabilita tance v blátě,
už to hraje na riziko.
Kouzlo dávno potracené,
nad problémem rozkročeně.
Každodennost, jedním šmahem
nápady své vrací na zem
jako páté přes deváté.

špatné noty

13. prosince 2016 v 1:57 |  Veselosti nevážné
Transponuju, ladím divně,
výsledný tón, kvinta hore,
nahlížím to expresivně.
Navíc jedno extempore,

zcela jasná transpozice,
zní to blbě. Špatné noty?
Neskromně jsem viděl více.
Co tlačí víc? Hlava? Boty?

Celá skladba ku přepsání,
zařídím to - podle přání -
svět tak nějak ztrácí formu.

V harmonii s intonací
třísky kolem, les se kácí,
místo trubky foukám hornu.

nedostupná chutná

21. listopadu 2016 v 2:39 |  Nostalgie
Napsali mi na krabičku
infarkt, že je z kouření.
Hledám správnou polovičku,
bo tu Františkovy lázně
hrozí víc, než zcela vážně,
když je víc, než nedostupná.
Chutná nejspíš neochutná
žádnou z nocí, žádný z dní.


konstruktivní

9. listopadu 2016 v 23:01 |  Seriál předvolební
Nerozumím na to tata,
prasečák je plný selat,
dnes už žádná pimprlata
už vím, co se o mě říká.
Jazykově cyrilika,
není nutné všechno vědět,
takže rychle odpovědět,
radši půjdu něco dělat.

zklamaná vdova z Čertovy Lhoty

9. listopadu 2016 v 22:12 |  Veselosti nevážné
Jedna vdova ze Lhoty,
prý, že vaří dobroty.
Žádná jídla
nenabídla,
nestačily bonmoty.

rande v kuchyni

8. listopadu 2016 v 22:28 |  Veselosti nevážné
Tančím správně vlastní pánví
sbližování divná forma,
příliš málo zbylo v láhvi,
marinuju vlastní mozek,
cílím přímo na podvozek,
myšlekovné blanšírovat,
co lze, peču dozlatova.
Ve vztazích je nemotorná.

hádanka maškarádní

8. listopadu 2016 v 20:24 |  Veselosti nevážné
Chodíš loukou čerstvě zasněženou,
svět se mění, žádné dada,
na snídani čokoláda,
včera pannou světem nedotčenou.

A dál vidí lítat netopýry
potentát i lid i vláda,
nová ptactva maškaráda.
Líbám tě rád pod souhvězdím Lyry.

hledání pera

7. listopadu 2016 v 21:39 |  Veselosti nevážné
Vnitřní jazyk kódovaný,
sázel sazeč sazenici,
promlouvání přes lednici,
oříšek je rozkřoupaný.

Potní žlázy nesušené,
slivovici zrána kloktat,
velký úspěch nezakoktat,
náhledy jsou zamlžené.

Bydlet budu ve Stromovce,
Sněhurka je nerozpustná,
prapodivně málo smutná,
dám se mezi bezdomovce.

Pro příchozí mejdan v hrobce,
protektorát blba končí,
období je předvánoční,
správná je hra na hrdobce.

Kam dál

OSTRAVA JE FAJNA VŽDYCKY !!!