příště přátelé

21. února 2018 v 21:18 |  Veselosti nevážné
Zaplaťpánbůch nedám pokoj
přátelé a moralisté,
zatím mířím nevysoko,
ale jeden nikdy neví.
V blbostech už nepolevím,
stále ťukaj na mý dveře.
Jako včera u večeře,
skon vyřeším někdy příště.
 

zimní ?!?

8. února 2018 v 20:24 |  Veselosti nevážné
Země klouže jako sviňa,
emigrace ze života,
ustát život je fakt dřina.
Následuje sebelítost,
permanentní ostražitost,
nenechat se vykolejit.
Do huby se nechce vejít:
Klouže země, klouže bota.

otevřeně o myšlence

30. ledna 2018 v 19:52 |  Pěna dní
Píšu dopis bez obálky.
Průser zvládám dlouhodobě,
přišla jsi odněkud z dálky,
jak tě vrátit zpátky nevím.
Jsem snad blbý nebo levý.
Chlapům vždycky chyběl fištrón,
takže v porcelánu jak slon
nepřihrávám ani sobě.
 


volím květy

13. ledna 2018 v 21:45 |  Seriál předvolební
Jakás volba bez nadšení.
Nechci žádná obracení
mrtvých, co jsou dávno v hrobě,
jasno už je dlouhodobě.
Cesty jsou furt hrbolatý,
zvolili jsme kandidáty
zleva zprava rámusící.
V hlavě už mám čmáranici,
lehce tápu, kvetou třešně.
Půlka ledna, na chlup přesně.

pf 2018

31. prosince 2017 v 18:27 |  Pěna dní

vánoční ucho Jidášovo

20. prosince 2017 v 19:15 |  Pěna dní
Nehaž flintu do obilí,
boltcovitka zdraví sílí.
Tělo už je stará herka,
sic jak Turku u Štramberka
sílu dodá vždy a znova.
Boltcovitka Aleškova.

o Alzheimeru

12. prosince 2017 v 21:58 |  O DIVADLE, O ŽIVOTĚ A SRANDA
Zavdává či nezavdává,
definuje konkubinát,
stejně je zas k hovnu pravda.
Koho chtěla dávno nevím,
objev, který neobjevím.
Propadám rád nostalgii,
rozbité se nerozbíjí.
Zapomenout zapomínat!

adventní a beze zlomků

4. prosince 2017 v 21:31 |  Pěna dní
Jednou já v ní, stále ve mně,
pak sám pouze jen za sebe,
v hlavě proces hmatatelně.
Pusu a čau, bez odezvy
jedna ví a druhý neví,
myšlenka je jako žena,
svobodná a nechráněná.
Advent je tu, trochu zebe.

třípětinová předadventní

27. listopadu 2017 v 21:17 |  Nostalgie
Zahájené každoroční svátky.
Hádám, jak se shora dívá na svět,
vůně mandlí, od šampusu zátky.
Už jsem velký, bez emocí, hravé
malé hovno ve vysoké trávě.
Snad je šedivější barva dneška,
čerstvě hlásí došlá esemeska
rozloučení. Čert s ním a tři je pět.

legalita banality kocouřů

28. října 2017 v 20:18 |  Pěna dní
Už jsem kocouř velká řiťa,
řiť je trochu banalita,
dvounožec je priorita.
Tloustnout, moje identita,
blbost, ta se nepočítá,
kocouř, to je legalita.

halda chutná

28. října 2017 v 17:39 |  Když nevím ...
Noční schýza, noční můra,
řešení jsou miliardy,
vztahy řeší procedura.
Tak to mnohdy dopadává,
vyšší bere, menší dává,
rozhryžeme všechny světy,
dospěli jsme. Plnoletý
hryžem hlínu, všechny haldy.

diagnóza předvolební

10. září 2017 v 23:22 |  Seriál předvolební
Už tu máme diagnózu,
hraví, ale pořád blbí.
Není to tak, to dá rozum.
Nezáludná kombinace,
draho je a přesto láce,
pravda znovu nebývalá,
problém rodí samochvála.
Něco mnohé hodně svrbí.

anální abeceda voličova

3. září 2017 v 19:11 |  Seriál předvolební
Alfa, beta, gama, delta,
stanař neví, co je celta,
rudí tají výstřel z lodě,
chybí bilboard o svobodě.

Křesťan věří v příští vládu
jako černý, co byl vzadu,
barvu hledá Fialový,
socan dluží Altnerovi.

Japoncovi mnozí věří,
že nastaví výplň dveří,
zloduch ten ví, líp už bylo,
přesto nás to nezabilo

ani tenkrát na východě.
Pirátům jen chybí lodě.
Když je vidno, tak lze zříti
jako volič jsem zas v řiti.

vítězství samomluvy o blbce

30. srpna 2017 v 0:13 |  KOČKOMILCI
Takhle čumí sůva z nudlí,
je tu tlapa, kterou chňapu.
Moucha blízkým letem škudlí,
blbce zřejmě chybí chůva.
Kocouřova samomluva
definuje, co je jasné,
sežrat hmyz je součást básně.
Zvítězí a bude papu.

úvaha kocouřova

27. srpna 2017 v 23:05 |  KOČKOMILCI
Kocouřovi v hlavě plyne
knězem citovaná kniha.
Co je v dálce, to je jiné,
vyhrávají jen ti zdatní,
chlupáči jsme unikátní,
rychlost blesku letní bouřky
hned nás vrací do chaloupky.
Život, to je někdy tíha.

konec léta

23. srpna 2017 v 21:24 |  Pěna dní
Odpovědi divně jiné,
konec prázdnin slavím slzou,
fyzicky zas na mizině.
Život se mi přizpůsobil
občas zlobí, vždycky zdobil,
uhrančivá zlatá slova
náhle trochu okrajová.
Léto stárne, umře brzo.

sonet předvolební - úvodní

20. srpna 2017 v 6:06 |  Seriál předvolební
Nastupovat do tramvaje
před průserem neuchrání,
jelimanů sorta zraje.
Sevřou půlky, je klid zbraní,

pijí vlastní šálek čaje,
léky proti nadýmání.
Už taky víš, kdo s kým hraje,
zas se blíží hlasování.

Věštění je těžší v mnohém,
možná v ďábla nevěříme,
nahlédnutí pravdy bolí.

Takže sbohem, říká bohém,
každý vleče vlastní břímě.
Jak funguje podhrbolí?

sonet protestní

30. července 2017 v 1:14 |  Pěna dní
https://www.facebook.com/groups/438162719876298/

Zakazují čouda.
Demonstrace věřících,
modlíme se k petici.
Vnucují nám čmouda,

radost takřka smrtící.
Socan je fakt Jouda,
sází na velblouda.
Brzy přijdou voliči.

Nevyznám se v obchodě,
verše píšu v hospodě,
tady nejde o pobožnost.

Dohoda je v dohodě,
svobodný jsem v přírodě,
svoboda je volby možnost.

směroplatně

27. července 2017 v 21:40 |  Když nevím ...
Karty jsou fakt kurva cinklé,
možná pravda Ježíšova,
svislost hraje hodně svisle.
Kočka bílá, ocas černý
v souměrnosti nesouměrný,
oněměle do propasti,
zcela jistě k zadní části.
Na počátku byla slova.

starého seladona třes

21. července 2017 v 17:51 |  Veselosti nevážné
Pokousaný zubem času,
ložnice prý kdysi zdobil,
hledá směr. A bez kompasu
cesta vede jasně z kopce,
žádná už ho neadopce.
Ani nápad nepovstává,
stáří už se prohlodává.
Nevypne ho jako mobil.

Kam dál

OSTRAVA JE FAJNA VŽDYCKY !!!